Pavel Baran (1957)
Ve své akademické dráze spojen s Filosofickým ústavem AV ČR (ředitelem 2005-2013), od 2013 místopředsedou Akademie věd ČR pro oblast společenských a humanitních věd, angažován zejm. v oblasti vědní politiky, od 2016 místopřed. Rady pro výzkum, vývoj a inovace; vysokoškolský pedagog (Ostravská uni., Masarykova uni.).
Pavel Bratinka (1946)
Absolvent Fakulty jader. a tech. fyziky ČVUT, 1970-74 Ústav fyziky pevných látek ČSAV; do 1989 účast. v disentních aktivitách (bytové semináře); zakl. člen a 1989-92 první předseda Občanské demokratické aliance (ODA); 1990-92 poslanec Sněmovny národů Fed. shromáždění za Občan. fórum/ODA, 1996-98 Poslanec. Sněmovny PČR; 1992-96 náměst. min. zahr. věcí (J. Zieleniece), 1996-98 min. bez portfeje ve druhé vládě V. Klause.
Martin Bursík (1959)
Vnuk spolumajitele nakladatelství Bursík & Kohout, po matce od dětství „ve skautu“ (skaut. jménem Ježek); abs. oboru ochrana život prostředí Přírod. fakulty UK; 1990-96 angaž. v Občanském fóru/Občanském hnutí, 1998 ministr životního prostředí v Tošovského vládě, 2007-09 v Topolánkově druhé vládě (+ místopřed. vlády); 2005-09 předseda Strany zelených, 2014 předseda Liberálně ekolog. strany (LES).
Martin Bútora (1949)
1968-69 redaktor čas. Kulturný život, 1971-77 sociolog. praxe ve VÚ práce, 1977-88 v protialkohol. poradně, v okruhu nezávislých slov. sociologů; 1989 spoluzakladatel hnutí Verejnosti proti násiliu, 1990-92 poradce V. Havla pro lidská práva, řed. sekce Kanceláře prezidenta ČSFR; 1993-98 katedra politologie Trnavské uni., 1997 spoluzakl. (mj. s chotí Zorou B.) a analytik Inštitútu pre veřejné otázky; 1999-2003 velvyslanec Slov. republiky v USA; 2014-19 zahr. pol. poradce prez. A. Kisky; 2019 Cena Vize 97.
Miloš Doležal (1970)
Publicista, redaktor (revue Perspektivy při Katolickém týdeníku, Český rozhlas), autor literárních dokumentů (Jako bychom dnes zemřít měli, Kniha roku 2012, věnovaná číhošťskému mučedníkovi Josefu Toufarovi), básnických sbírek, rozhlasových esejí.
Zuzana Čaputová (1973)
Občanská aktivistka, v čele veřej. kampaně občanské iniciativy „Skládka nepatrí do mesta“, usilující o uzavření skládky odpadu v Pezinku (2016 Goldmanova enviromentální cena); spoluzakladatelka mimoparlament. hnutí Progresívne Slovensko, od 2019 prezidentka Slovenské republiky.
Ján Čarnogurský (1944)
Bratislav. advokát v letech 1970-81, právní zástupce náboženských a opozičních aktivistů, 1981 vyloučen z advokacie, 1988 zač. vydávat samizdatový čas. Bratislavské listy, za přípravu materiálů o obětech sovět. okupace 68 zatčen a obviněn z podvracení republiky; 10. 12. 1989 – 6. 4. 1990 první místopř. feder. vlády národního porozumění; 1990 inicioval vznik Kresťanskodemokratického hnutia (KDH), do 2000 jeho předseda; duben 1991-červen 1992 předseda vlády SR, 1998-2002 ministr spravedlnosti v první vládě M. Dzurindy. (pametnaroda.cz/sk/carnogursky-jan-1928)
Jiří Drahoš (1949)
Fyzikální chemik, prof. pro obor chem. inženýrství (Ústav teor. základů chem. techniky/chem. procesů AV), přihlašovatel/původce 21 prům. patentů; 2009-17 předseda Akademie věd ČR; 2018 kandid. ve volbách na úřad prezidenta ČR (ve 2. kole proti M. Zemanovi), od 2018 senátorem, předs. Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice.
Petr Fidelius (1948)
Vl. jménem Karel Palek, studia české a francouzské filologie FF UK; v 70. a 80. let jako topič, red. samizdat. časopisu Kritický sborník, autor esej. prací na téma jazyka komunistické propagandy 70. a 80. let, zvl. úvodníků Rudého práva a projevů stranických funkcionářů (Jazyk a moc, exil. nakl. Arkýř, 1983; Řeč komunistické moci, 1998).
Pavel Fischer (1965)
Skaut. jménem Bob, jako gymnazista houslistou Praž. student. orchestru, zpíval v Brixiho akad. sboru, 1988-89 ve World Youth Choir; 1984-90 francouzština-čeština FF UK, 1989-99 École nationale d´ Administration (E. N. A.) v Paříži; 1995-2003 v Kanceláři prez. V. Havla, 1999-2003 řed. jejího polit. odboru; 2003-2010 český velvyslanec ve Francii a Monaku; 2011-14 vrchní ředitel sekce bezpečnostně-multilaterální MZV; 2015-17 řed. Ústavu empirických výzkumů STEM; prezidentský kandidát ve volbách 2018, v 1. kole na 3. místě; od 2018 člen Senátu PČR, předs. Výboru pro zahr. věci, obranu a bezpečnost.
Petr Fischer (1969)
Abs. FF UK (diplom. Práce Na cestě (z) metafyziky: Heidegger a Derrida), publ. působení v Lidových novinách (2001 hlav. komentátor), od 2003 v české redakci BBC, ved. kultur. rubriky Hospodářských novin, dtto v České televizi, XII. 2016- XII. 2018 šéfredaktorem stanice Vltava Českého rozhlasu (vedením ČR neprodloužena smlouva). Laureát Ceny Ferdinanda Peroutky.
Jefim Fištejn (1947, Kyjev)
1964-69 abs. fakulty žurnalistiky Lomonosovovy uni. v Moskvě, od 1969 v Praze, po podpisu Charty 77 emigrace 1980 do Vídně, studia na Vídeň. uni., komentátorem rozhlas. stanice Radio Svobodná Evropa, se zaměřením na středoevr. a východoevr. region, od 1990 v Praze, novinový, rozhlasový a TV komentátor a esejista.
Ján Gronský (1928)
Nar. v rodině žid. konvertity, na Liptově v okolí Ružomberoku, za Slov. štátu jednoho z center Hlinkovy slov. ĺudové strany, 1944 útěk do horthyovského Maďarska, zde zajat Rudou armádou, příslušníkem „Svobodova“ 1. čs. armád. sboru, s nímž 1945 do ČSR; od 1952 odbor. as. na Právnic. fakultě UK, od 1966 docent katedry ústavního práva PF UK. (pametnaroda.cz/cs/gronsky-jan-1928)
Miloš Havelka (1944)
Historik, sociolog, editor, soustředěný na témata sociologie vědění, tzv. „české otázky“, osobnost Maxe Webera, TGM… 1993-2001 šéfred. Sociologického časopisu, 1996 habilitován v oboru filosofie, 2002 jmenován profesorem; textová edice Spor o smysl českých dějin 1895-1938 (1995), Dějiny a smysl (2002); vysokoškolský pedagog.
Dagmar Hochová (1926-2012)
Vynikla jako reportážní, dokumentární, portrétní fotografka; 1942-43 na Stát. graf. škole žačka Jaromíra Funkeho a Jos. Ehma, jedna z prvních studentek Karla Plicky na filmové AMU; „lidské okamžiky“ na fotografiích ze specifických societ (cykly Děti; Síla věku,věnovaný individuálním momentům lidského stáří; Sestřičky, věnovaný řádovým sestrám; Legionáři – odcházející příslušníci českých legií; Osobnosti – spisovatelské osobnosti tzv. zakázaných autorů v období tzv. normalizace…
Táňa Holečková (1946-2020)
Jako studentka Fakulty stavební ČVUT aktivistkou studentského hnutí, Svazu vysokoškolského studentstva Čech, Moravy a Slezska (1968), manželkou lídra Luboše Holečka (1946- tragicky 1976); od 1990 půs. ve státních orgánech, mj. 1990 řed. sekretariátu šéfa Úřadu pro ochranu ústavy a demokracie J. Müllera; 1997 hl. poradkyní P. Pitharta, předs. Senátu PČR; 2002 řed. sekretariátu premiéra V. Špidly; 2004 dtto šéfa Bezpečnostní a informační služby (BIS) J. Langa…
Jiří Honzírek (1982)
Absolvent JAMU, studentská stáž na Folgwang Hochschule v Essenu, spoluzakladatel experimentálního brněnského divadla Feste: autorské a režijní inscenace na témata historicko-politické paměti i diskusní, k morálce „všedního dne“ (Eichman v Jeruzalémě; Diagnóza: Masaryk; Národní třída… 2018, Pýcha osamělosti, teatralizace Pithartova Osmašedesátého). Opakované stagionové hostování: Meet Factory, Slovácké divadlo Uher. Hradiště, Hadivadlo, Činoherní studio Ústí n. L., Švandovo divadlo v Praze…
Jan Horálek (1944)
FF UK obor č-ang, diplom. práce o prózách Karla Pecky; 1972-91 Ústav pro jazyk český ČSAV, autor. a red. práce na Staročeském slovníku, knižně autor. a red. účast na kol. publikacích Slova a dějiny(1980) a Dědictví řeči(1985);
1990-92 red. a do 1999 autor pravidelné jazykově pop. rubriky Přítomnosti (knižně: …nejde jen o slova, 2002); 1993-2013 odb. as. na katedře bohemistiky UJEP v Ústí n. L.; 1994-98 odb. as. na kat. č. j. PedF UK v Praze; autor jazyk. sloupků v periodických listech LN, LitN aj.
Alena Hromádková (1943)
Signatářka Charty 77, v 70. a 80. letech org. bytových seminářů nezávislého vzdělávání, mj. za účasti zahr. lektorů („flying profesors“), se zvl. zaměřením na dobové britské neokonzervativistické myšlení z okruhu Salisbury Review; spec. na sociologii vzdělávání a (vysoko)školské systémy; VŠ pedag., od 1992 na Fakultě sociál. věd UK; 1994 spoluzakl. a první předsedkyně Demokratické unie (DEU).