Dobře míněná hladovka
Před měsícem jsem v průvodním dopise k bulletinu Libri prohibiti napsal, že „budu od 17. listopadu od 17:00 hodin držet hladovku za odstoupení či odvolání ministra Jurečky. O důvodech a dalších souvislostech budou informace na webu knihovny https://www.libpro.cz/ a doufám, že je budete podle možnosti sdílet a šířit.“ Akce vyvolala mediální zájem, ale většina informací v lepším případě klouzala po povrchu, takže jste se dověděli, že mi šlo „o nízké důchody bývalých disidentů“. Není to pravda, stejně jako není pravda, že se Jan Palach upálil na protest proti vojenské intervenci, ačkoli to tvrdí někteří povrchní novináři už více než třicet let.
O důvodech hladovky, ke které se připojil také John Bok a Ondřej Fibich, se můžete dovědět více zde: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-5-59-hladovka-chartistu-u-sidla-vlady-oni-mluvi-o-penezich-ja-o-moralce-240177
Zajímavý je i úhel pohledu Václava Vlka ml. zde: https://echo24.cz/a/HX2e9/komentar-vlk-gruntorad-duchod-tezkou-situaci-vyresi-poradny-mili-disidenti
V neděli 19. listopadu přišel před úřad vlády s omluvou ministr Jurečka. Záznam rozhovoru, který jsem s ním vedl, a který trval 16 minut, najdete zde:
https://cdn.libpro.cz/content/uploads/2023/12/zaznam_pred_uradem_vlady.mp3
Pátý den hladovky, v úterý 21. listopadu, nás (mne a Johna) premiér Fiala pozval na čaj a sdělil nám, že chceme destabilizovat vládu. Tento rozhovor se nezaznamenával. Chtěl jsem, aby vláda projednala návrh, kterým doporučuje ministru Jurečkovi odstoupení funkce. To označil premiér za nerealistické a prohlásil, že pro takový návrh žádný z ministrů hlasovat nebude, protože vláda se bez Jurečky neobejde. Pak ale připustil, v reakci na možnost, že s panem ministrem spadne letadlo, že každý je nahraditelný. Navrhl jsem tedy kompromis: pokud vláda nemůže existovat bez Jurečky, bude muset zrušit usnesení č. 23 z ledna roku 2022, kde stojí, že „vláda se hlásí k tradicím dlouholetého zápasu Charty 77 o lidská a občanská práva a o demokracii. Váží si všech obětí represí souvisejících s Chartou 77 i dalšími tehdejšími nezávislými iniciativami a všech, kteří se na jejich činnosti podíleli.“ I tento kompromis prohlásil premiér za nemožný a rozešli jsme se bez dohody.
Ve středu jsem byl pozván k jednání vicepremiérem Vítem Rakušanem. Bylo věcné, trvalo asi 45 minut a vicepremiér mi slíbil, že udělá vše, aby se krize vyřešila. Také mi předal „ještě teplé“ usnesení vlády č. 902, které slibuje nápravu stávajících poměrů. Poprvé jsem měl pocit, že politik rozumí lidské řeči. K dalšímu posunu však došlo až v sobotu večer (osmý den hladovky). Objevil se Petr Placák s „kompromisním“ návrhem usnesení vlády, kam napsala jakási chytrá horákyně, že vláda odvolává usnesení č. 23/2022 do doby, než bude splněno cosi. Tu větu jsem tedy škrtnul a vysvětlil jsem mu, že si to vláda může zdůvodnit, jak chce, ale bude to bezpodmínečné. V nočních hodinách došlo k dohodě, vláda přijala usnesení č. 905, kterým odvolala usnesení č. 23. Happening skončil před půlnocí, ale ještě jsme si dopřáli jednu noc na chodníku. V neděli jsme sbalili stany a odešli se štítem (nebo ne?).
Mediálních výstupů bylo mnoho, pěkný je komentář Martina Fendrycha zde
https://www.irozhlas.cz/komentare/martin-fendrych-komentar-hladovka-jiri-gruntorad-charta-77_2311280629_afo
a za pozornost stojí i komentář Adama Drdy zde
https://www.bubinekrevolveru.cz/co-ukazal-gruntoraduv-protest
Jinak jsem to schytal ze všech stran (a to nepoužívám sociální sítě), protože jsme, například „drželi hada pod krkem a pustili ho“, slibovali nesplnitelné atd. Na chodník přišlo dost přemlouvačů, kteří říkali např. „zdraví máš jen jedno a ten asociál Jurečka ti za to nestojí“ atd., atp.
Na druhou stranu se nám dostalo velké podpory od známých i neznámých. Podpůrný dopis poslal Pavel Kohout, poslední žijící z otců zakladatelů Charty 77, mail napsal Petr Pithart a také Milan Uhde. Pro mne to jsou silné zdroje pozitivní energie, která mne naplňuje dodnes. Na chodníku před Strakovou akademií jsem se s biskupem Václavem Malým pomodlil Otčenáš a potkal jsem se tam také s Charliem Soukupem.
Doufám tedy, že ta pozitivní energie se ještě nějak někde projeví. Na bilancování je dost brzo, ale jisté je, že se nám nepodařilo dosáhnout odstoupení ministra Jurečky. Je to můj dluh, ale jsem stále idealista a tak předpokládám, že i to se vyřeší, ostatně už během hladovky jsem slyšel, že se k nám chtějí připojit také členové KDU-ČSL. Jak už jsem řekl, Marian Jurečka škodí této vládě a této zemi, škodí i své straně a sám sobě. Mám už celou sbírku jeho arogantních dopisů, například když obvodní soud pravomocně odsoudil MPSV k zaplacení tzv. zadostiučinění, napsal mi „nelze vyvodit odpovědnost za odlišný a řádně odůvodněný právní názor oprávněné úřední osoby jenom proto, že soud posoudil věc právně odlišně.“ Jinými slovy: oprávněná úřední osoba má vždy pravdu (zvláště je-li to zaměstnanec ČSSZ či MPSV), a pravomocný rozsudek soudu na tom nemůže nic změnit. Zvlášť pikantní je Jurečkův dopis z letošního dubna JUDr. Lubomíru Müllerovi ve věci odškodnění za tzv. ochranný dohled. Píše v něm mimo jiné: „ochranný dohled neměl v zásadě vliv na možnost výdělečné činnosti (naopak ji předpokládal), i když byl v praxi zneužíván k šikaně z politických důvodů. Případný návrh by v zásadě kladl na roveň ochranný dohled s neoprávněným vězněním, což věcně není správné. (…) Z výše uvedeného vyplývá, že politická reprezentace se Vámi zmiňovanou tématikou zabývala již v minulosti, a to bez kladného stanoviska“. Slibuje také, že bude „při vhodné příležitosti iniciovat jednání na úrovni vládní koalice, na němž bude toto téma prodiskutováno s cílem nalezení možných řešení.“ Nenastala ta vhodná příležitost v minulých dnech?
Stejnou arogancí se vyznačují i zaměstnanci ČSSZ a MPSV, kteří jsou stejně nedotknutelní jako jejich ministr, a za svou činnost či nečinnost nenesou odpovědnost, stejně jako on. V tomto kontextu je „drobným detailem“ např., že ČSSZ se pokusila Karla Soukupa okrást a jeho poměrný-průměrný důchod mu vypočítala nesprávně, tedy v jeho neprospěch, a že na zamítnutí žádosti o „zmírnění tvrdosti zákona“ čekal rok, ačkoli správní řízení má trvat 30 dní. To se týká i výpočtu starobního důchodu, kdy žadatelé čekají deset i dvanáct měsíců a výpočtu se dočkají až po intervenci veřejného ochránce práv. I tohle mám z vlastní zkušenosti.
Měl bych skončit něčím pozitivním, např., že všechno dobře dopadne. Máme na to ostatně i usnesení vlády č. 902, které ukládá místopředsedovi vlády a ministru práce a sociálních věcí vypracovat ve spolupráci s ministryní obrany a s ministrem pro legislativu a vládě do 15. prosince 2023 předložit návrh legislativních a případných dalších opatření, která by zajistila, aby všem držitelům osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu byly přiznány důstojné důchody a poskytnuto odpovídající zajištění ve stáří.
V Praze 15. prosince 2023