Jan Sokol

Svoboda, jednání a smíření


Ještě před listopadem 89 jsme v úzké čtveřici1 vedli řeči o potřebě časopisu, který by, třeba po boku rozběhlých už samizdatových Lidových novin, byl typem periodika „názorového“ – říkali jsme si –, přemýšlejícího v širších souvislostech, pohlížejícího na svět v hodnotící distanci, v reflexi, v širším komparativním rozhledu i dosahu, než nabízelo stále ještě uzavřené disentní prostředí. Pokusit se vedle revivalu Lidových novin obnovit – připomínal v našem kroužku Petr Pithart – revui rozměru Peroutkovy Přítomnosti. Navázali jsme hned po listopadu, v kuloárech Aurory, štábu Občanského fóra, Petr P. k tomu vybíhal za dveře z jednání nejužšího štábu „revoluce“2, Honza Sokol trpělivě docházel na schůzky, stále přetrhované, jak Petra zpoza těch dveří každou chvíli tahali zpátky; Honza několikrát potom zašel kvůli tomu i na úřad české vlády, když se tu Petr stal zčistajasna jejím premiérem… Zkrátka, Jan „Honza“ Sokol byl v Přítomnosti, zakrátko už i v té novinové, přítomen od samého začátku. Zasedl do její prvopočáteční miniredakce, nominálně jako její člen, zároveň s funkcemi místopředsedy Sněmovny národů Federálního shromáždění za Občanské fórum, předsedy jeho poslaneckého klubu (snažili jsme se v těch revolučních začátcích všichni dělat všechno); stále otevřené krabičky startek coby svůj nezbytný atribut na redakčním i místopředsednickém pracovním stole3… Publicistika Jana Sokola, větší stati i poznámky ke dni, v oné příslovečně „jasné, srozumitelné řeči“ mluvila pak v každém z čísel Přítomnosti… Hned od toho prvního, v němž vedle peroutkovsko-pithartovského „budování státu“, v jeho reelních institucích a statcích, připomněl Jan Sokol nutnost vnitřní obnovy domácí společnosti: problém, jak člověk v jejím rámci naloží se svou svobodou. Úkol dodnes nekončící, v připomínce stále živé… (JV, ed.)

Poznámky:

  1. Srv. PINC, Zdeněk: O jedné dedikaci Zdeněk Pinc
  2. Srv. HOCHOVÁ, Dagmar: V Auroře „na Auroře“ Dagmar Hochová
  3. Srv. VÍT, Jan: Filosofská historie. In: Academia 1966-2016. Výroční sborník. Praha, Academia 2016, str. 90