V rozmezí pouhých tří týdnů jsme si před nedávnem připomněli 105. výročí dne 28. října 1918 – vyhlášení samostatného Československa, poté výročí 17. listopadu 1989 a událostí s tímto dnem spojených, rovněž iniciálních, vedoucích k pádu dvacetiletého normalizačního režimu v Československu 1969-89… Do významového pole těchto jubileí našich dějin náležejí také výročí rozryvná – 85. výročí tzv. mnichovské dohody, přijetí jejího diktátu čs. vládou i událostí z počátku tzv. druhé čs. republiky, jak si je připomínáme v těchto dnech: poté, co 5. října 1938 odstoupil E. Beneš a odletěl do zahraničního exilu, byl 30. listopadu 1938 zvolen prezidentem Česko-Slovenska Emil Hácha; po úřednické vládě gen. Syrového byla jmenována 1. prosince vláda v čele s Rudolfem Beranem; ve stejný den autonomní slovenská vláda v čele s J. Tisem…).
Knihovna PP připomněla tato výročí již publikováním referátů Petra Pitharta, přednesených na názorovém fóru Památníku ticha (Jak jsme bojovali a jak jsme nebojovali ve válkách 20. století – zde) a na semináři v Senátu ČR (S Mnichovem za zády… – zde); referenčně odkazujeme rovněž na paralelně pořádaný seminář Ústavu pro studium totalitních režimů “Mnichov 1938 – mýty a realita”.
Díky odbornému působení zakladatelů Knihovny PP v Archivu Jana Patočky, který je součástí Centra pro teoretická studia (CTS), společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR, promluvil Petr Pithart na “mnichovské téma” také na zdejší akademické půdě. Na pravidelném čtvrtečním semináři CTS jej uvedl Ivan Chvatík, zakladatel Archivu JP a jeho emeritní ředitel. Záznam tohoto vystoupení zde uveřejňujeme:
Vedle studijního a editorského zaměření Archiv Jana Patočky shromažďuje ve svých fondech soubor dochovaných filosofových textů, komplet jejich knižních a časopiseckých edic od roku 1928, jejich průvodní dokumentaci. Hojná je rovněž pozůstalostní sbírka Patočkových autografů, z nichž k této příležitosti uveřejňujeme exkluzívně úvodní část rukopisu Patočkovy filosofické reakce na “národní sklíčenost”, jaká po Mnichově zavládla v domácí společnosti. Text (dochoval se v pozůstalosti nedokončený) byl přípravou na autorovu přednášku “Mravní problémy a hlediska současné filosofie”. Jeho strojopisný přepis byl publikován až v samizdatovém Archivním souboru prací Jana Patočky Péče o duši I., Praha 1987; jeho knižní edici z úvodního svazku Sebraných spisů J. P., Péče o duši I. , Oikúmené, Praha 1996, zveřejňujeme pod titulem Jan Patočka, Harmonismus moderních humanistů – zde.
