Před pražským Museem Kampa, které zasvětila Meda Mládková umění 20. století, se všemi významy, na které umění v tomto osudovém století odkazuje, bylo letošního 21. srpna odhaleno sousoší věnované civilním obětem z 21. srpna 1968 – dne, ve kterém do Československa vpadly armády států Varšavské smlouvy vedené Sovětským svazem.
S Kronikou Knihovny Petra Pitharta jsme byli už loni v pražském Vojenském historickém ústavu účastni odhalení tohoto památníku – robustního díla, které sochař Jiří Sozanský posvařoval také z pozůstatků sovětské vojenské techniky, zanechaných na našem území; včetně přiznaného zbytku pásu sovětského tanku, který cejchuje čelo tohoto objektu – ikonická připomínka dvacetiletí sovětské okupace.
Jména obětí vystavená ke čtení skrze “tělo” Sozanského objektu – paralelně se čtením na místech této živé paměti, v Praze před budovou Československého rozhlasu na Vinohradech, místem se srpnovými událostmi roku 68 zvláště připomínaném…
Na Kampě před týdnem přibyl vedle původního pomníku další objekt, kterým Jiří Sozanský připomenul také oběti z prvního výročí invaze, z 21. srpna 1969, při potlačování protestů, jichž se – nutno nezapomínat – na svých občanech dopustil nastupující “normalizační” režim svými silovými a pořádkovými složkami, včetně Lidových milicí… Hrozivě se navenek tyčící ostny a čepele asociovaly na místě architektu Josefu Pleskotovi, který se podílel na architektonickém řešení sousoší, obraz umučení svatého Tomáše, jak jej Peter Paul Rubens vytvořil pro pražské augustiniány v nedalekém malostranském kostele sv. Tomáše – stejná neskrývaná brutalita agrese proti člověku, otřásající navenek v dějinných dimenzích…
