Zobrazuji: 1 - 5 z 5 VÝSLEDKŮ

Toman a Toman

Zpravodajské servery i denní tisk informovaly po 21. červenci o dopravní nehodě “s následkem smrti” Miroslava Tomana, kdysi postupně ministra zemědělství a výživy tří normalizačních federálních Štrougalových vlád; rovněž místopředsedy české vlády i vlády ČSSR, v mezičasech téže Čs. socialistické republiky též poslance ČNR i Sněmovny národů Federálního shromáždění, “dělného komunisty”, zvoleného XII. sjezdem KSČ kandidátem ÚV KSČ…etc, etc – za tyto a jiné zásluhy oceněného Milošem Zemanem u příležitosti státního svátku 28. října v r. 2015 vyznamenáním Za zásluhy… “Vykulil jsem oči,” pravil tehdy Václav Klaus, uslyšev, že je takto vyznamenáván komunistický normalizační politik; jako “malou říjnovou socialistickou demontáž listopadu 89” to klasifikoval Petr Fiala; také předsednictvo Asociace soukromých zemědělců označilo Zemanův metál připnutý Miroslavu Tomanovi jako “plivnutí na celý demokratický vývoj po roce 89″… K osobě Miroslava Tomana přinášíme též aktuální poznámku v souvislostech: Petr Pithart, Toman a Toman – zde.

Miroslav Toman s Milošem & Milošem:

horní foto: první zprava ministr zemědělství a výživy Miroslav Toman, provázející člena předsednictva a tajemníka ÚV KSČ Miloše Jakeše při návštěvě JZD Pochodeň Lhota pod Libčany. Rok 1981.

dolní foto: Miroslav Toman, právě vyznamenaný Za zásluhy prezidentem republiky Milošem Zemanem. Rok 2015. 

Ivan Lefkovits – “1923”

Jako jeden z prvních vydavatelských počinů Knihovny Petra Pitharta vyjde koncem května 2023 v nakladatelství Kodudek historicko faktografická fikce Ivana Lefkovitse “1923” (cca 350 stran s barevnými ilustracemi). Kniha vynikajícím a velmi čtivým způsobem připomíná problematiku nově vzniklého státu Československého, především zavraždění ministra financí Aloise Rašína a velkolepý státní nákup sbírky moderního francouzského umění pro právě vznikající Národní galerii. Celá sbírka, čítající 37 tehdy zakoupených obrazů, je v knize dokumentována celostránkovými barevnými reprodukcemi v nejvyšší obrazové kvalitě. Kniha vychází s přispěním Nadace Charty 77 přesně ke stému výročí této významné kulturní události.

Autor knihy prof. dr. Ivan Lefkovits (*Prešov 1937) je jedním z posledních, kteří v útlém věku přežili věznění v nacistických koncentračních táborech. Po studiích v Praze, v době tehdejšího politického tání před pražským jarem 1968, byl na studijním pobytu v ústavu genetiky a biofyziky v Neapoli. Po okupaci republiky komunistickými vojsky zvolil emigraci. Ve Švýcarsku se stal členem prestižního imunologického výzkumného ústavu s třemi nositeli Nobelových cen. Když se chystal odejít ve svých osmdesáti letech do penze, sepsal objemnou, krásně vyvedenou knihu o dějinách svého výzkumného ústavu a pak konečně nadešel čas, aby se začal věnovat svému koníčku – dějinám První republiky.

Ivan Chvatík
25.4.2023

Knihovna Petra Pitharta

S počátkem tohoto roku byl z iniciativy přátel, členů nejbližší rodiny, spolupracovníků a sympatizantů Petra Pitharta ustaven a formálně zapsán spolek Knihovna Petra Pitharta.

Archivně-badatelskou, knihovní, publikační (mj. i na tomto portálu) a vydavatelskou činností či debatními setkáními hodlá Knihovna Petra Pitharta rezonovat dosavadní půlstoletí PP v domácí kultuře a politice, včetně jejích pithartovských zrcadlících reflexí. Původně vzešlá z myšlenkového okruhu Archivu Jana Patočky (v jeho disentním období působil Pithart mj. jako patočkovský editor), odtud spolkově založená Ivanem Chvatíkem a Janem Vítem, portálově vedená Danou Léwovou (správkyní Patočka Digital), editorsky napojená na vydávání spisů PP v nakl. Academia a ideově zaštítěná podporou Nadace Charty 77, má Knihovna Petra Pitharta ambici stát se, po boku Knihovny Václava Havla, respektovanou domácí paměťovou, knihovní a portálovou institucí.

1.1.2023