Zelenského lekce

Za nedávnou návštěvou ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského – pracovní schůzkou s nejvyššími ústavními činiteli ČR – se ohlížíme komentářem Jefima Fištejna, posledním v řadě jeho textů k válce v Ukrajině od února minulého roku, jejichž soubor s Fištejnovou předmluvou chystá Knihovna Petra Pitharta v samostatné knize své ediční řady. Aktuální Fištejnův text Zelenského lekce zde.

Dopis na Hrad

OS_letter



Knihovna Petra Pitharta, součást občanské komunity, kterou se cítí být i jako přímá následnice aktivit, které George Soros v minulosti podporoval, vesměs pod egidou Nadace Charty 77, se k návrhu udělení Řádu TGM panu Sorosovi výslovně připojuje. Připomínáme zároveň Sorosův zásadní podíl na založení Středoevropské univerzity (SEU) v Praze, jak to poznamenává Ivan Chvatík, někdejší tajemník správní rady Nadace pro SEU v Praze, ve stejné době šéf a hlavní editor z disentu vystoupivšího Archivu Jana Patočky, nynější spoluzakladatel  a exekutivní místopředseda spolku Knihovna PP. Text Ivana Chvatíka George Soros – zakladatel Středoevropské univerzity zde.
Na stejné téma doplňujeme rovněž pamětnickým textem Petra Pitharta George Soros a jeho pražská univerzita zde.



K uctění sv. Jana Křtitele

foto c České velkopřevorství maltézského řádu

Dlouholeté vřelé vztahy představitelů spolku Knihovny Petra Pitharta k Českému velkopřevorství maltézského řádu nás na pozvání Knížete velkopřevora Fra´ Pierra de Bizemont přivedly na každoroční “svatojánskou” mši svatou v malostranském řádovém kostele Panny Marie pod řetězem konce mostu, jakož i k následnému setkání s čelnými představiteli domácí církve a šlechty, v čele s Karlem Schwarzenbergem a Karlem Eduardem Paarem, emeritním velkopřevorem Českého velkopřevorství. Knihovnu Petra Pitharta kromě PP reprezentovali Daniel
Soural a Jan (Křtitel) Vít.

Čest generála Eliáše

foto Vojtěch Hrdlička


Nedávnou, námi rovněž připomenutou pietu za popraveného předsedu protektorátní vlády Aloise Eliáše (19. června 1942) – dnes zcela rehabilitovaného z poválečného nařčení z kolaborace, s poukazem na jeho aktivní zapojení do odbojové organizace Obrana národa a zpravodajské napojení na londýnský exil – doplňuje pamětní deska na generálově rodném domě. Její foto z rohu vinohradských ulic Francouzské a Jana Masaryka s údaji dobových okolností jejího zasazení pocházejí od našeho externího spolupracovníka…        

Deska, věnovaná politickými vězni a legionáři z tehdejší Prahy XII, měla být slavnostně odhalena na svátek republiky 28. října 1946, dva dny poté, co byl Alois Eliáš povýšen in memoriam do hodnosti armádního generála. Lepkavé, z jiných míst pocházející pochybnosti o generálově cti způsobily, že k odhalení desky došlo až v červnu 1947, už několik měsíců před únorem 1948, po němž se do ostouzení Aloise Eliáše zapojil komunistický režim. Snahám o odstranění desky prý tehdy kuriózně zabránil Václav Kopecký, od r. 1953 ministr kultury, přední ideolog a propagandista KSČ, který sám čelil nařčení, že jeho příbuzný stejného jména vstoupil do manželství s Lídou Baarovou, obviněnou z kolaborace za protektorátu. Důvod údajné Kopeckého obrany Eliášovy pamětní desky je nejasný, možná to vysvětluje Kopeckého odzbrojující “smysl pro humor”, víc obhroublý než černý. Případně, že byl legitimním potomkem rodu loutkáře Matěje Kopeckého, se zálibou v pitvorných dějích pimprlového divadla… Deska upomínající na generála Eliáše je na ošumělé fasádě domu stále,19. června přibyl pamětní věneček s trikolorovou stuhou.

jv

Památce Aloise Eliáše

Ve výroční den popravy předsedy protektorátní vlády generála Aloise Eliáše, dne 19. června 1942, uctili jeho památku u pamětní desky na fasádě Kolovratského paláce předseda Senátu Parlamentu ČR Miloš Vystrčil, 1. místopředseda Senátu Jiří Drahoš a někdejší předseda Senátu Petr Pithart, který se ještě jako místopředseda Senátu zasadil o umístění této pamětní desky na malostranském Kolovratském paláci jako příslušném “místě paměti”. Piety se účastnila i historička Jana Pasáková, která spolu se svým manželem, historikem Tomášem Pasákem, přechovávala v nepříznivém čase urnu s ostatky popraveného generála Eliáše, jež tak mohly být v r. 2005 pohřbeny se všemi poctami v Národním památníku na pražském Vítkově; paní Jana Pasáková je rovněž autorkou řady studií o Aloisi Eliášovi, včetně vzpomínek na jeho statečnou ženu Jaroslavu.

K revokované paměti na generála Eliáše přidán upravený projev Petra Pitharta k této příležitosti. Celý text Místo paměti Aloise Eliáše zde.

Na Dřevíči u posledního lancknechta

foto Anna Veronika Křížová

Jména Karla Schwarzenberga a Petra Pitharta proskakují tiskem coby externích, „starších“ poradců prezidenta Pavla. V podpaždí s knížkou nedávno vydaných, literárně ojedinělých textů Bedřicha ze Schwarzenbergu pod okřídleným názvem Poslední lancknecht (v překladu Daniela Korteho a s hutnou vstupní esejí Zdeňka Bezecného) navštívil Petr Pithart, společně s užším edičním týmem Knihovny PP, prapraprasynovce legendárního lancknechta. Karel Schwarzenberg, pamětliv péče o rodovou paměť, vydání textů svého prapraprastrýce podpořil a sám na své Dřevíči v naší, na aristokratické ctnosti zapomenuvší době jakoby ztělesňuje „posledního lancknechta“ s jeho étosem šlechtické ctnosti, odpovědnosti (noblesse oblige) a věrné služby.

Bedřich ze Schwarzenbergu, Poslední lancknecht, Praha 2022
Bedřich ze Schwarzenbergu (1800 –1870)

Přítulná knížka v měkké žluté obálce ležela na stole, řeč točila se kolem nezpochybnitelného, jakkoli zneuznávaného místa šlechty v domácí historii a společnosti; pithartovsky tematizována ideou šlechty jako nositelky národního konzervatismu, reprezentace v duchu zemského patriotismu, páteře někdejší stavovsky vystavěné společnosti a stavovského státu… tradice oproti zideologizovanému modernismu. „Poslední lancknecht“ jako by tu vyvstával coby středoevropské species alegorické postavy Posledního Mohykána (je náhodou, že nejslavnější Cooperův román byl napsán za časů mládí Bedřicha ze Schwarzenbergu?).

jv

Zleva: Filip Štědrý, asistent Karla Schwarzenberga, editoři Daniel Soural, Anna V. Křížová, Jan Vít

První kniha z Knihovny PP

logo Knihovna Petra Pitharta

Ivan Lefkovits/ foto Julie Štybnarová
Ivan Lefkovits/ foto Julie Štybnarová

V sobotu 3. června, v barokním refektáři staroměstského dominikánského kláštera, za hojné přítomnosti přátel i zájemců z řad čtenářů, uvítali jsme knihu Ivana Lefkovitse 1923  – první vydavatelský počin Knihovny Petra Pitharta, podporou Nadace Charty 77.

Přítomen byl a čerstvé výtisky podepisoval i šestaosmdesátiletý autor, profesí imunolog, vzdělanec staroevropského střihu, vážený člen Učené společnosti, jehož je kniha – historickofaktografická fikce či dokumentární román z dějepisu První republiky – beletristickou prvotinou. S přislíbenými recenzními ohlasy budeme tu seznamovat.

Obálka knihy na rubu kolážována z titulků z Lidových novin z roku 1923.
Obálka knihy na rubu kolážována z titulků z Lidových novin z roku 1923.