Po Navalném

Neutichá rozhořčení nad další vraždou režírovanou z Kremlu, naposled opozičního odpůrce Putinova režimu Alexeje Navalného; rozhořčení nad cynickou neomaleností, s jakou je jeho matce odpírána pieta nad synovým tělem, v křesťanské civilizaci nezpochybnitelné právo na důstojný pohřeb. Podle nezávislých informačních zdrojů má tomu tak být proto, aby se veřejná pieta věnovaná Alexeji Navalnému nestala  před březnovými prezidentskými volbami v Rusku protestní manifestací, což mohlo by zpochybnit nezpochybnitelnost jediného kandidáta na tuto funkci… Nebo má ta vyhýbavost co nejvíc oddálit závěrečnou zprávu z probíhající úřední pitvy, která by zcela vyloučila otravu nervově paralytickým novičokem? (koho by to však krom zármutkem paralyzované, scestně fabulující vdovy Julije mohlo vůbec napadnout?). Nebo se možná – byl-li Navalnyj popraven v gulagu osvědčeným grifem, ranou pěstí do promrzlého těla v krajině srdeční – vytratí velká modřina na jeho hrudníku. A jestli se nevytratí a ani nevyprchají stopy po novičoku, mohou být Navalného ostatky omylem zpopelněny…         

Navalného opozice (a lze ocenit, že ve stopách svého muže chce Julija Navalná, povoláním ekonomka, pokračovat v jeho nasazení) je založena systematicky, odbornými expertízami a – zdůrazněme – primárně legálními politickými prostředky napadá zjevné i latentní zlořády Putinova režimu, v první řadě všeobjímající korupci. K tomuto účelu byl zřizován Navalného Fond pro boj proti korupci nikoli centralisticky, ale v regionální struktuře, rozprostřené v Ruské federaci do sítě regionálních zastoupení – mimo metropole Moskvy a Petrohradu, všude tam, kde nad příkrovem převažující ruské apatie povstávají odvážní aktivisté. Jedna taková pobočka začala fungovat v Ufě, správním středisku autonomní republiky Baškortostán (Baškirsko). Na případ (“in Navalnyj style”) spoluzakladatelky této pobočky upozorňuje Amnesty International:

Lilia Čanyševová (ročník 1982), někdejší absolventka moskevské Finanční univerzity, auditorka v Moskvě působících mezinárodních účetních společností Pricewaterhouse a Deloitte, se vrátila do rodné Ufy, do čela zdejšího regionálního štábu Navalného protikorupčního fondu, který po čtyři roky řídila. Tak jako Navalnyj obviněna z nezákonného extrémismu, za vyzývání k němu a ze “založení a vedení extrémistického sdružení”. Za což republikovým soudem v Ufě (viz horní foto L. Č. ze soudního slyšení) odsouzena loňského června k 7 letům a 6 měsícům vězení, oproti 12 letům navrhovaným státní prokuraturou. Rozsudek tedy údajně “humánní”, s přihlédnutím k tomu, že Lilia čerstvě založila rodinu, aby – dnes dvaačtyřicetiletá – měla po sedmi letech ještě možnost stát se matkou… Sarkasmus nebo holý cynismus? Nebo obojí z vymožeností “ruského světa”, tohoto zatím ještě vnitřně sebejistého brave new world. 

/jv – 21.2. 2024/