Knihovna Petra Pitharta

Je to docela nedávno, kdy jsme tu publikovali text Petra Pitharta Ještě k případu Fremr, připomeňte si: zde, pozastavující se mimo jiné nad “slepou solidaritou soudcovského stavu”, jak se projevila v tomto případě.
V této souvislosti obdrželi jsme v minulých dnech, v přátelském (“rozumějícím”) okruhu, přeposlaný mail od pisatele, jehož názory nebereme nikdy na lehkou váhu, ani nám blízkou a pravidelně čtenou jeho revui Babylon, na jejíž nové, čerstvě vyšlé číslo tímto rádi upozorňujeme:

Zdravím, 

Fremr, respektive reakce na něj ze strany justičního establishmentu, mě přiměl napsat něco k některým soudním kauzám z posledních let, včetně jejich srovnání s dobou před listopadem

Petr Placák

https://babylonrevue.cz/zvracena-justice-a-jeji-spolecnost/

Od Mnichovské dohody z konce září 1938 a přijetí jejího “diktátu” československou vládou uplynulo 85 let. “Mnichov” žije dodnes jako pojem, jako “metafora” (Dagmar Vorliček, Universität Wien) v historiografii, v politických a sociálních vědách, stejně jako v historické esejistice, publicistice či povrchní žurnalistice, také v beletrii i ve filmech. A ovšem v propagandě, v jejích polopravdách a zjednodušených, překřikujících se sloganech. Mnichovský komplex (titul historického eseje Jana Tesaře – připomínáme s úctou k jeho letošním devadesátinám) spojuje tento fenomén s hluboce zakořeněnými národními mýty, jimiž je i tato historická událost obestřena, s autostereotypy, jimiž se česká společnost tradičně vnímá a posuzuje, svědčíce tak i o svých vlastnostech a slabostech.

Pod titulem “Mnichovské memento” k tomuto tématu a k výročí této události uspořádal Památník ticha již své 3. názorové fórum (po předchozích, věnovaných konferenci ve Wannsee z r. 1942 s programem “konečného řešení židovské otázky”, a válce na Ukrajině, rozpoutané Putinovým Ruskem v únoru 2022).

 V názorově členitém fóru promluvili Petr Pithart, právní historik Jan Kuklík, deníkový žurnalista Ondřej Houska, publicista a esejista Jan Urban, politoložka Dagmar Vorlíček, vojenský historik Eduard Stehlík, rozhlasová novinářka a esejistka Lída Rakušanová, své příspěvky poslali k přečtení diplomat Tomáš Kafka a profesor historie a mezinárodních vztahů na Bostonské univerzitě Igor Lukeš, do kontextu akcí Památníku ticha uvedl jeho ředitel Pavel Štingl.

Také z 3. názorového fóra pořídila záznam Česká televize, paralelně jej zprostředkovala ve svém internetovém vysílání, přístupném na: Názorové fórum Památníku ticha – iVysílání/česká televize, kde jsou archivně k dispozici i předchozí názorová fóra 1. a 2. – Auditivně je 3. názorové fórum aktuálně rovněž  k dispozici na zde na plus.rozhlas.cz.

Knihovna Petra Pitharta tímto zpřístupňuje text Pithartova referátu na 3. názorovém fóru Jak jsme bojovali a jak jsme nebojovali ve válkách 20. století – zde.

Neutichají, spíše dále přibývají hlasy komentující z té či oné strany nezvolení JUDr. Roberta Fremra soudcem Ústavního soudu. Nikoli jen – kvitujeme – silná vyjádření ad personam R. F. či lamentace nad nekompetentností prezidentova poradního okolí, ale pokusy uvést tuto událost do širších vztahů a významových souvislostí… K námi již včasně uveřejněným poznámkám Petra Pitharta k “přenastavení” či přímo znejasnění procedurálního postupu při výběru kandidátů na funkci ústavního soudce /srov. Bílý táhne, a… (trivializace výběru ústavních soudců) – zde/ publikujeme -“natěsno k tématu”- Pithartem aktualizačně rozšířený memoárový text z připravované knihy Léta, místa – Hlasovali nohama na stole: proti všem”! – zde.

Na hlavní vysílací stanici Praha někdejšího Československého rozhlasu se v nedělních a svátečních dopoledních, jakoby v sekulárním napodobení nedělních kázání v kostele, vysílal pořad Živá slova – pravidelný “příhovor do duše”. V běžně tehdy dvojjazyčně užívané slovenštině srozumitelný jako príhovor, kde značí krátký sváteční projev. Začínal s tímto pořadem v rozhlasovém dávnověku v 50. letech minulého století vždy svátečně-obrozenecky naladěný ministr školství a osvěty Zdeněk Nejedlý.     

Od té doby, v proměněné dramaturgii a ve střídavé skladbě přizvaných “príhovorců” usedl 9. května roku 1968 v hlavní budově Čs. rozhlasu na pražské Vinohradské třídě, aby přednesl svá živá slova, k mikrofonu tehdy již známý redaktor Literárních listů (tj. obnovených Literárních novin po jejich zákazu v minulém roce) Petr Pithart.       

Pořad Živá slova měl být toho dne laděn k třiadvacátému výročí tzv. pražského povstání, zahájeném 5. května 1945 ve 12 hodin 33 minut voláním “Voláme všechny Čechy”, na pomoc v boji o rozhlas obsazovaný jednotkami SS…  

“Nevím, co mě to napadlo,” vzpomíná PP po letech (naposled nedávno, 21. srpna 2023, s Jakubem Železným v TV vzpomínkovém pořadu na rampě Národního muzea), “ale pohrál jsem si v tom proslovu s představou sovětských tanků v Praze, nejen těch tzv. osvoboditelských v květnu 1945, nedejbůh takových, jaké by mohly vpadnout do země na potlačení tehdejšího “pražského jara”: neboť měli jsme při tehdejších vojenských cvičeních Varšavské smlouvy poblíž čs. hranic takovou neurčitou, zaplašovanou obavu v hlavách neustále. Mně se s někdejším bojem o budovu rozhlasu, už od té doby zvláštní “místo paměti”, kde jsem teď seděl a pronášel svá “živá slova”, spojila v hlavě v jedinou asociaci… aniž mě v tu chvíli došlo, že by mohla představa sovětských tanků u rozhlasu znít prorocky…”       

Přinejmenším varovně, bez Pithartova přičinění, promluvila ta Živá slova v květnu 1968 k zahraničním zpravodajům – zjistil v rámci své ročníkové práce, v dosud nepublikovaném textu, původně psaném Petru Pithartovi k 80. narozeninám, studující Fakulty sociálních věd UK Theodor Spitzer: The New York Times o Petru Pithartovi v pražském jaru – zde.

Pokračujeme v “čtení” pamětní desky, jak se otevírá z pomníku věnovaného jeho autorem Jiřím Sozanským obětem sovětské invaze v srpnu 1968. Těm, kdo procházejí po chodníku poblíž podolské vodárny, mohla by utkvět dvě jména: Karel Parišek a Karel Novák. Oba patnáctiletí, využili v podvečer 24. srpna, při dosud kolabující tramvajové dopravě, nabídku Karla Šárky svézt se v jeho dodávce v cestě domů, do Braníka a odtud na Novodvorskou. Když auto projíždělo po nábřeží, za vyšehradským tunelem, poblíž podolské vodárny – dozvídáme se z šetření vojenských historiků Ivo Pejčocha a Prokopa Tomka, na základě tehdejšího hlášení Veřejné bezpečnosti -, začala kolem deváté bez příčiny pálit po Šárkově dodávce sovětská hlídka z lehkého kulometu.

Oba chlapci byli smrtelně zraněni, Karel Parišek s průstřelem hlavy, Karel Novák s průstřelem srdce. Řidičovi spadly z volantu prostřelené obě ruce, přičemž mu přispěchavší sovětská hlídka okamžitě odebrala všechny doklady, které přivolaným příslušníkům Veřejné bezpečnosti odmítla vydat – s tím, že auto na její výzvu nezastavilo. Oběma smrtelně raněným nevěnovali sovětští vojáci sebemenší pozornost, bez ochoty přivolat lékařskou pomoc. O to se pokusil s prostřelenýma rukama řidič Karel Šárka, z blízké restaurace nechal telefonicky přivolat lékaře, oběma chlapcům ale už nebylo pomoci.

Shrnutím naplněného programu odpoledních a podvečerních debat, s odkazy na jejich digitální záznamy k “dalšímu čtení”, se ohlížíme za nedávno skončeným 19. ročníkem Letní žurnalistické školy Karla Havlíčka Borovského v Havlíčkově Brodě…

Pondělí 14. srpna
15.30 Influenceři vs. zpravodajství
(Kovy-Karel Kovář, youtuber, moderátor, kanály YouTube a jiné)
19.00 Budoucnost Ruska
(Jaroslav Šimov, historik, publicista, Radio Svobodná Evropa | Sergej Medveděv, politolog, publicista, autor knihy Návrat ruského Leviathana, guest professor Univerzita Karlova | moderuje Libor Dvořák, překladatel, Český rozhlas Plus)

Úterý 15. srpna
15.30 Interview – jak a proč se ptát?
(Barbora Kroužková, moderátorka, Česká televize | Čestmír Strakatý, moderátor, influencer, ProstorX)
19.00 Dokáže střední Evropa znovu věřit faktům?
(Pavel Havlíček, analytik, Asociace pro mezinárodní otázky | Matej Kandrík, výkonný ředitel, ADAPT Institute | moderuje Nikoleta Nemečkayová, analytička, Asociace pro mezinárodní otázky)

Středa 16. srpna 
19.00 Předsednictví ČR – současnost a budoucnost Evropské unie 
(Eva Horelová, Zastoupení Evropské komise v ČR | Kateřina Šafaříková, Hospodářské noviny, Respekt, Aktuálně.cz | Ondřej Plevák, redaktor, Euractiv.cz | Vladimír Votápek, analytik, bývalý generální konzul v Petrohradu | moderuje Martin Jonáš, Česká televize)

Čtvrtek 17. srpna
15.30 AI v novinařině – ohrožuje, nebo pomáhá?
(Filip Rožánek, novinář, mediální analytik)
19.00 Večer s Deníkem N: Česko – Slovensko – Polsko – shody a rozdíly
(Milan Kňažko, herec a politik, Slovensko | Andrzej Jagodziński, bohemista, překladatel, publicista, Polsko | moderuje Renata Kalenská, novinářka, Deník N)

Pátek 18. srpna
15.30 Politické podcasty
(Lucie Stuchlíková, Václav Dolejší, novináři, Seznam Zprávy, Vlevo dole, zpravodajský podcast roku 2023)
19.00 Večer s ČRo: Jak mluvit s politiky, na co se jich ptát? 
(Martin Řezníček, moderátor, Česká televize | Terezie Tománková, moderátorka, TV Prima | moderuje Jan Pokorný, Český rozhlas)